Dnes 42 organizací občanské společnosti vyjádřilo v otevřeném dopisu své obavy ohledně Evropského obranného fondu, o němž právě probíhají diskuze v Evropském parlamentu. Obranný fond má alokovat 13 miliard eur na výzkum a vývoj v oblasti vojenské techniky s cílem podpořit konkurenceschopnost zbrojařského průmyslu. Otevřený dopis můžete nalézt v originálním znění ZDE, v češtině potom níže.

Organizace varují před riziky, která může Evropský obranný fond přinést. Konstatují, že může vést k odklonu civilních prostředků ve prospěch vojenského financování. Občanská společnost také upozorňuje na nedostatek transparentnosti, možný vývoj zabijáckých robotů a silné zaměření fondu na zvyšování vývozu zbraní.

Společné prohlášení
Rizika nového Evropského obranného fondu

Naši lídři EU právě debatují nad příštím rozpočtovým cyklem unie na období od 2021 do 2027. Jednomu z návrhů si dosud dostalo jen málo pozornosti od veřejnosti a evropských médií, o těch národních ani nemluvě.
Nicméně nově ustanovený Evropský obranný fond (European Defense Fund – EDF) by si širší a kritickou debatu zasloužil: jeho plánovaný rozpočet 13 miliard euro má být určen na nové oblasti činnosti, výzkum a vývoj nových zbraní a vojenské technologie. Níže podepsané organizace proto chtějí prostřednictvím tohoto prohlášení zvýšit povědomí občanů a tisku o tomto vývoji a upozornit je na značná rizika, která návrh přináší.

Riziko odklonění lidských a finančních zdrojů z civilních priorit
Pokud bude návrh Obranného fondu přijat, bude nutné z příštího rozpočtového cyklu (VFR 2021-2027) vyčlenit 13 miliard euro (v průměru 1,85 miliardy euro ročně) na úkor civilních cílů EU.
Je poměrně nepravděpodobné, že by členské státy unie byly ochotné navýšit své příspěvky, aby kompenzovaly jak Brexit (kde se čistá ztráta rozpočtu EU odhaduje na 100 miliard ročně) tak i nové oblasti aktivit. V plánu jsou zatím škrty ve Fondu soudržnosti, v zemědělských fondech a také v některých programech vnější spolupráce.
Nyní je na řadu civilních programů, od strukturálních a regionálních fondů přes dopravní programy až dokonce po Erasmus +, vznesen požadavek zahrnout potřeby Obranného fondu mezi své priority.
Hrozí také odklonění „lidského kapitálu“; už teď je kvalifikovaná pracovní síla ve strojírenství či technologiích vzácná. Evropské instituce a průmysl tak pravděpodobně převedou stávající lidské zdroje z civilních programů a priorit na ty vojenské.

Riziko upřednostňování zájmů zbrojního průmyslu a podkopávání pravidel transparentnosti EU
Stejně jako v jiných oblastech politiky, vliv korporátní sféry na vojenské aktivity EU je ohromující. Skupina osobností (Group of Personalities – GoP), poradní uskupení založené v roce 2015, je zvláště špatným příkladem tohoto vlivu.
GoP se skládala ze 16 členů, z nichž 9 zastupovalo zbrojní průmysl. Mnoho doporučení GoP bylo přetaveno v konkrétní opatření, kvůli čemuž vypadá Obranný fond spíše jako dotační program pro zbrojní průmysl než jako politický nástroj. 6 členů z oněch 9 zástupců průmyslu v GoP v současnosti čerpá evropské dotace prostřednictvím prvních vojenských projektů Obranného fondu.
Naproti tomu kritické občanské společnosti se stěží dopřává sluchu a nedostatek transparentnosti jí znemožňuje kontrolu. Dokonce i ty nejzákladnější informace jsou ukryty za závojem národní bezpečnosti.
Informace o expertech radící Evropské komisi nebo pomáhající realizovat dotace jsou drženy v tajnosti a doporučení evropského ombudsmana k transparentnosti jsou ignorována. Ještě větší obavy vzbuzuje fakt, že nedostatek transparentnosti má být v předpisech Obraného fondu pro období 2021-2027 oficiálně zakotven. Podle nich má být v rozporu s běžnou praxí identita konzultantů utajená.

Riziko podpory vývoje „robotů-zabijáků“ a disruptivních inovací
Legislativní texty Obranného fondu se o tom, jaké typy zbrojních systémů a vojenských technologií by měly být vyvíjeny, vyjadřují jen vágně. Dále je neobvyklé, že definice priorit zůstane v rukou členských států bez účasti Evropského parlamentu. Nicméně dle veřejně přístupných informací jsou první projekty zaměřeny na autonomní systémy bez lidských posádek.
Navíc členské státy odmítly vyloučit z financování vývoje plně autonomních zbraní v pilotní fázi Obranného fondu v období let 2019 až 2020. Návrh Regulace na léta 2021-2027 se výslovně zaměřuje na „disruptivní inovace“ jako na zbraně a technologie, které „mohou radikálně změnit koncepci a vedení“ války, například umělou inteligenci.
Jinými slovy, peníze daňových poplatníků EU by mohly být použity na zavádění nových kontroverzních vojenských technologií, jako jsou třeb a „roboti-zabijáci“, pokud se proti tomu v následujících týdnech zásadně nepostaví Evropský parlament.

Riziko zhoršení globálního závodu ve zbrojení, který přiživuje konflikty
Evropská Unie je druhým největším dodavatelem zbraní na světě po USA; zhruba třetina exportu míří na Střední východ a do dalších oblastí konfliktů a rostoucího napětí. Tyto zbraně se podílejí na civilních úmrtí a utrpení, na škodách na infrastruktuře a na vystěhování tisíců lidí.
Zároveň se od Evropského obranného fondu očekává zvýšení globální konkurenceschopnosti vojenského průmyslu, včetně jeho exportních kapacit. Vzhledem k tomu, že národní trhy už teď nezvládají pojmout evropskou nadprodukci a poskytnout tak vyšší zisky, zbrojní průmysl bude klást na export ještě větší důraz. A součástí má být klíčová konkurenční výhoda: nové vojenské technologie dotované Evropskou unií.
To v kontextu rostoucího mezinárodního napětí nevyhnutelně pobídne globální závod ve zbrojení, následkem čehož se zvýší riziko konfliktů. Zbraně jako takové jistě nejsou příčinou konfliktů, nicméně jejich šíření podporuje jak státní tak nestátní aktéry v tom, aby na politické či sociální krize odpovídali ozbrojenou silou a násilím místo toho, aby se pokoušeli najít mírová řešení.

Propojení vojenského výzkumu a vývoje může nakonec přinést i výhody, na příklad větší úspory díky omezení jejich dublování. Zároveň však současný návrh tvrdí, že Obranný fond nemá nahradit národní financování a naopak povzbuzuje členské státy EU, aby pokračovaly v navyšování svých vlastních výdajů. V současném návrhu jsou i mnohé další rozpory mezi udávanými cíli a očekávanými výsledky činnosti Obranného fondu.

V tomto období si připomínáme První světovou válku a strašlivé dopady disruptivních technologií té doby, na příklad chemického plynu a tanků. Apelujeme proto jak na média, tak na zastupitele EU, aby si položili otázku, zda je založení Evropského obranného fondu tou správnou cestou, jak dosáhnout míru a bezpečnosti.

Seznam signatářů:

Action On Armed Violence (AOAV), UK
Agir Pour la Paix, Belgium
Aktion Aufschrei, Germany
Attac Austria
Campaign for Nuclear Disarmament (CND), UK
Campaign Against Arms Trade (CAAT), UK
Centre d’Estudis per a la Pau J.M. Delàs, Spain
Church and Peace, EU/Germany
Committee of 100, Finland
Corporate Europe Observatory, EU
CounterBalance, EU
the Corner House, UK
CorruptionWatch, UK
Debt Observatory in Globalisation (ODG), Spain
Gruppe für eine Schweiz ohne Armee (GsoA), CH
Human Rights Institute, Slovakia
International Alert
International Peace Bureau (IPB)
Movement for the Abolition of War, UK
NESEHNUTÍ, Czech Republic
Northern Friends Peace Board, UK
Norwegian Peace Association, Norway
Observatoire des Armements, France
Omega Research Foundation, UK
PAX, the Netherlands
Pax Christi Flanders, Belgium
Pax Christi UK
Pax Christi International
Rete Italiana per il Disarmo, Italy
Peace Union, Finland
StateWatch, EU
Stop Fuelling War, France
Scientists for Global Responsibility (SGR), UK
StopWapenhandel, the Netherlands
Swedish Peace and Arbitration Society (SPAS), SW
Transnational Institute (TNI), the Netherlands
Uniting for Peace, UK
Un Ponte per…, Italy
Urgewald, Germany
VREDE, Belgium
Vredesactie, Belgium
WRI – War Resisters‘ International

Více informací o Evropském obranném fondu najdete na webových stránkách ENAAT (European Network Against Arms Trade): enaat.org/eu-defence-fund