Evropská unie v roce 2012 získala Nobelovu cenu za úsilí o trvalý mír. Příklon EU směrem k militarismu je proto znepokojivý. Indikátorem může být rozpočet EU, v němž se v roce 2017 poprvé objevuje položka směřující na výzkum vojenského materiálu. Jak se tam dostala?
Akční plán pro evropskou obranu (European Defence Action Plan – EDAP) byl navržen Evropskou komisí 30. listopadu 2016 s účelem „efektivnějšího vynakládání prostředků členských států na společnou obranu, posílení bezpečnosti evropských občanů a podnícení konkurenceschopné a inovativní průmyslové základny“.[1] Akční plán připravovala pro Evropskou komisi během 18 měsíců Skupina osobností (Group of Personalities – GoP),[2] tvořená 15 členy, z nichž devět zastupuje zbrojní průmysl (zbytek tvoří členské státy a instituce EU). Komise chtěla poradit ohledně obsahu a způsobu financování. GoP však nebyla zapsána v Registru expertních skupin Komise, čímž byla porušena zásada transparentnosti. Není tedy náhoda, že přijatý akční plán zrcadlí návrhy, které do svého oficiálního prohlášení vydaného v červnu 2016 zahrnula nejdůležitější lobby evropského zbrojařského průmyslu Asociace evropského leteckého, kosmického a obranného průmyslu (Aerospace and Defence Industries Association of Europe – ASD).[3]
Součástí akčního plánu je také vznik Evropského obranného fondu (European Defend Fund – EDF), který byl spuštěn 7. června 2017.[4] Až do této chvíle byly fondy EU určené na výzkum vyhrazeny striktně pro civilní využití, i navzdory tomu, že se k nim zbrojní průmysl mohl dostat prostřednictvím výzkumu bezpečnosti a materiálu dvojího užití.
Už na rok 2017 se do rozpočtu EU dostala položka na podporu výzkumu nových zbraňových systémů s částkou 25 milionů eur. Mezi lety 2017 a 2020 má být v rámci Přípravné akce obranného výzkumu (Preparatory Action on Defence Research – PADR)[5] alokováno 90 milionů eur na zbrojařský výzkum. Tyto peníze podléhají každoročnímu schvalování v rámci celkového rozpočtu EU. Není však zřejmé, z jakých oblastí budou tyto peníze přesunuty.
Od roku 2014 byl rozdělen jeden milion eur na pilotní projekt (Pilot Project), který byl stejně jako PADR realizován pod hlavičkou Evropské obranné agentury (European Defence Agency – EDA). Cílem PADR je představit a stanovit přidanou hodnotu obranného výzkumu a technologií, které finančně podpoří EU. Dále má podpořit kooperaci mezi členskými státy a obranným průmyslem v rámci EU a připravit spuštění výzkumného programu v roce 2021. O příspěvky z PADR lze žáda formou grantu, například na rozvoj robotických systémů kontroverzních z hlediska lidských práv.
PADR je jen krokem k systémovějšímu Evropskému obrannému výzkumnému programu (European Defence Reasearch Programme – EDRP), který má během sedmi let od roku 2021 z evropského rozpočtu dosáhnout na celkem 3,5 miliardy eur – půl miliardy eur ročně. Tyto peníze mají být vyčleněny v novém sedmiletém finančním rámci EU, který bude přijímán v roce 2018 meziinstitucionální dohodou mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU na roky 2021 až 2027.
Problematická je skutečnost, že to, co je veřejnosti prezentováno jako obranná strategie EU, je vlastně dotování zbrojařského průmyslu, které má pomoci jeho konkurenceschopnosti ve světě, což je také jeden z hlavních argumentů EDA k realizaci programu. Přitom zisky evropských zbrojařů mají dlouhodobě vzestupnou tendenci, jak ukazují data ze zpráv o vývozech z EU. Od roku 2010 se hodnota vývozů ze zemí EU neustále zvyšuje. Za pouhých pět let se hodnota exportu evropských zbraní takřka zdvojnásobila a to z 8,6 miliardy eur v roce 2010 až na 17 miliard eur v roce 2015.[6]
Přitom důsledkem evropských závodů ve zbrojení může být posílení nestability ve světě, vyzbrojování autoritativních režimů nebo rozdmýchávání ozbrojených konfliktů vzhledem k nedostatečné úrovni kontroly vývozů zbraní z EU. Společný postoj Rady EU 2008/944/SZBP,[7] který upravuje pravidla pro vývoz vojenského materiálu z členských zemí, není dobře implementován a z jeho porušování neplynou žádné sankce, jak v září 2017 upozornilo usnesení Evropského parlamentu.[8]
EU by se měla zaměřit spíše na výzkum, který pomůže porozumět a předcházet příčinám vzniku a trvání ozbrojených konfliktů a přispěje k jejich mírovému řešení. Je skutečně otázkou, zda právě militarizace rozpočtu EU povede k mírovému soužití ve světě zvyšující se sociální nestability a klimatických změn. Navíc by podle výzkumného institutu SIPRI stačilo 10 % z celosvětového rozpočtu určeného ke zbrojení, aby bylo dosaženo zásadních změn v naplňování cílů udržitelného rozvoje (SDGs).[9]
Hana Zoor Svačinková, NESEHNUTÍ
Článek byl publikován v Deníku Referendum při příležitosti Dne míru 21. září 2017 ve spolupráci s koalicí Social Watch Czech Republic.
[1] Akční plán pro evropskou obranu: na cestě k vytvoření evropského fondu pro obranu. Evropská komise – Tisková zpráva, Brusel 30. listopadu 2016.
[2] High-level Group of Personalities on defence research issues statement. EDA.
[3] Position Paper on Considerations on the European Commission’s Defence Action Plan. ASD.
[4] Evropský obranný fond: 5,5 miliardy eur ročně na posílení obranných schopností EU. Evropská komise – Tisková zpráva, Brusel 7. června 2017.
[5] Preparatory Action for Defence Research. EDA.
[6] Data jsou v interaktivní podobě přístupná ze stránek ENAAT.
[7] Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu.
[8] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o vývozu zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP.
[9] The opportunity cost of world military spending. SIPRI.