PRAHA – Více než čtvrtstoletí trvající krvavý konflikt na Srí Lance mezi vládními vojsky a rebely z řad tamilských tygrů pomohly v polovině roku 2009 ukončit i české zbraně. Do rukou tamější armády z Česka dorazila zásilka vojenského materiálu za více než půl milionu eur. Dokonale to ilustruje vývoj v exportu vojenského arzenálu, který se se za poslední roky v tuzemsku zdvojnásobil.

Jenže ne vždy míří zbraně správným směrem. Dokazuje to další příklad: dodávka zbraní do Pákistánu, která nakonec skočila v rukou talibanských bojovníků. „Původně sice měla zásilka jít tamější armádě, jenomže z té půlka podporuje pákistánskou vládu a půlka Taliban,“ vysvětluje, jak došlo k zádrhelu, zbrojní expert Ivan Chludil.

Staré zbraně slouží ke zločinům

Že by se na vyzbrojování diktátorských režimů podílely i zásoby tuzemských vojsk, experti odmítají. Ministerstvo obrany se sice průběžně zbavuje nepotřebných zbraní a munice, obchoduje přitom však výhradně s domácími subjekty. „Pokud by ty chtěly dodat nakoupené zbraně třetí straně v zahraničí, musí od ní mít potvrzení, že jsou jen k vyzbrojení armády,“ popisuje Chludil.

Loni obdržela obrana takových žádostí celkem 59 – všem vyhověla. „Za prioritní je při prodeji považováno bezpečnostní hledisko,“ vysvětluje postup prodeje mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová. Zájemce musí mít zbrojní pas na daný typ zbraně, povolení pro obchodování a sídlo v Česku.

Kriminalisté na rozdíl od prodejců upozorňují na jiný problém: jak zamezit tomu, aby v Česku kvetl černý obchod se zbraněmi. Vrásky na čele detektivům dělají především znehodnocené pistole, které organizované gangy předělávají v tajných dílnách zpět na funkční.

„Těchto zbraní je na černém trhu opravu dost. Nedá se říct kolik přesně, ale je to obrovské množství,“ říká k tomu šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. „Jde hlavně o samopaly a pistole,“ dodává.

Kontrola od státu místo od firem

Podle Šlachty je jediným řešením, aby znehodnocování prováděla firma, která bude pod přímou kontrolou státu. Dosud to mají totiž na starosti soukromé firmy, nad nimiž nemá stát dostatečný dohled.

„Takto zprovozněné zbraně neslouží jen k obchodu, ale i k další násilné trestné činnosti,“ píše se ve výroční zprávě útvaru.

Ke kritice nakládání se zbraněmi se dlouhodobě přidává i mezinárodní organizace Amnesty International. Tvrdí, že stát při obchodování se zbraněmi často chybuje. „Česko nemá při vývozu čisté svědomí. Zbraně putují i do rizikových zemí, kde mohou být zneužity k porušování lidských práv. Jako třeba do Jemenu, Etiopie, Vietnamu či Iráku,“ líčí Kateřina Šaldová ze zdejší pobočky organizace.

_________________________________________________________________

Převzato z:
lidovky.cz