Aktivisté NESEHNUTÍ s maskami smrtky na tvářích předali dnes zástupcům města Brna maketu bomby s nápisem Honeywell a na nádvoří radnice pak ohňostrojem a výstřely ze startovacích pistolí „oslavili“ vstup firmy Honeywell na území města Brna. Tímto happeningem a nápisy Honeywell – nemaž nám med kolem huby, protestovali proti záměru firmy otevřít svůj provoz v bývalém působišti firmy Flextronics.

V posledních týdnech se čím dál častěji hovoří o vybudování nového vývojového centra firmy Honeywell na Černovické terase. Představitelé města i zástupci komerční sféry prezentují celý projekt jako perspektivní pro region, či dokonce nadšeně hovoří o vybudování „brněnského Silicon Valley“ (viz Martin Jahn, Czechinvest). Zamlčují ale, že firma Honeywell patří mezi nejvýznamnější opory vojensko-průmyslového komplexu Spojených států. Německá pobočka firmy po dlouhá léta vyráběla dnes nelegální protipěchotní miny, nadále vyrábí miny protitankové, americký Honeywell je autorem myšlenky i konstruktérem kazetových pum, jejichž obětmi jsou především civilisté.

Tím však výčet výrobního programu firmy nekončí. Již v roce 2001 na zbrojírenském veletrhu IDET se Honeywell představil jako firma vyrábějící: „inertní pozemní navigační systémy pro houfnice, pozorovací vozidla a tanky, systémy na programování roznětek, čidla a komponenty pro palební řídicí systémy.“ Ve své prezentaci však opomněla sdělit, že se podílí také na výrobě bitevního vrtulníku AH-64 Apache. Ten používá jako palubní zbraň kanón M230 s průbojnou municí z ochuzeného uranu. „Proti stavbe skúšobného zariadenia firmy Honeywell sa postavili aj miestni obyvatelia amerického štátu Južná Dakota. Spravili tak na základe drastických skúseností s obdobnými prevádzkami spracovávajúcimi ochudobnený urán – napríklad v štáte New York museli byť tieto prevádzky uzatvorené,“ uvádí k věci Katarína Potfajová z NESEHNUTÍ.

Mezi nejkontroverznejší program firmy Honeywell patřila výroba tříštivých (kazetových) pum, tzv. cluster bombs. Jejich účinek spočívá v tom, že jedna velká bomba se před dopadem na zem rozdělí na stovky malých bomb, které jsou opatřeny senzory a explodují často v důsledku nepatrného pohybu (v průběhu i několika let). Nevybuchlá submunice se tak vlastně mění v pozemní miny. Tyto bomby byly použity při náletech na Laos a Kambodžu v 70. letech minulého století a v obou těchto zemích dodneška dochází k obětem na životech nebo k případům zmrzačení. Rovněž tak byly použity při bombardování Jugoslávie v roce 1999 – zde došlo například jen během 12 měsíců ke 200 případům zabití nebo zmrzačení submunicí kazetových pum. Firma Honeywell je také vlastníkem 25 patentů v oblasti konstrukce min. Je též výrobcem protiponorkového raketového systému ASROC, dodává součásti stíhacího bombardéru F-16. Společně s firmou General Electric, jejichž společnou fúzi v roce 2001 zablokovala Evropská komise, se podílí na výrobě tanku M1 Abrams a samohybného děla Crusader. M1 Abrams, AH-64 Apache i F-16 tvoří páteř výzbroje amerických invazních sil v Iráku. „Považujeme za tristní, když město Brno nejprve sedlo na lep slibům firmy Flextronics a nyní chce blamáž vzniklou jejím odchodem řešit poskytnutím svých pozemků firmě, která obchoduje se smrtí,“ komentuje jednání o spolupráci mezi firmou Honeywell a městem Brnem aktivista NESEHNUTÍ Milan Štefanec.

Při obhajobě brněnského projektu firmy Honeywell neobstojí ani argument o vytvoření náhradních pracovních míst pro bývalé zaměstnance Flextronicsu, kde pracovaly dva a půl tisíce lidí (z velké části v dělnických profesích). Honeywell počítá se zaměstnáním maximálně tří stovek vysoce specializovaných vysokoškoláků.

Kontakt:
Katarína Potfajová, Milan Štefanec (605 239 579)