V pátek 30. ledna přinesl server idnes.cz zprávu o dodávce tanků T-72 M1, bojových vozidel a raketometů nigerijské armádě. Tyto zbraně v hodnotě téměř 200 milionů korun mají údajně sloužit v boji proti radikální islamistické skupině Boko Haram. Do Nigérie je má z Mošnova dopravit největší letadlo na světě Antonov An-225 Mrija.
Komentář NESEHNUTÍ:
Činy organizace Boko Haram jsou otřesné a odsouzeníhodné. Existuje však vážné riziko, že v boji proti ní budou české zbraně nigerijskou armádou použity také k páchání válečných zločinů a vraždění civilního obyvatelstva. Nigerijská armáda je totiž za tyto činy opakovaně kritizována jak lidskoprávními organizacemi, tak i samotnou OSN. Česká republika by měla vysvětlit, jaké má záruky, že její zbraně nebudou použity proti civilnímu obyvatelstvu.
OSN nigerijskou armádu v dubnu minulého roku odsoudilo za potlačování lidských práv během válečných operací na severu země, kde se měla dopouštět mimosoudních poprav a mučení. „Jejich činy znepřátelily místní komunity, čímž vytvořily úrodnou půdu, jež Boko Haram využívá pro získávání nových bojovníků,“ vysvětlila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillayová.
Na mimosoudní popravy upozornila také Amnesty International, ty jsou podle slov generálního tajemníka Salil Shettyho „pravidelně prováděny nigerijskou armádou.“ Amnesty dále zveřejnila video, ve kterém si dva muži za skandování členů nigerijské armády museli vykopat svůj vlastní hrob. Nigerijská armáda je také obviňována z podřezávání hrdel válečných zajatců.
Podceňovat nelze ani riziko, že české zbraně nakonec skončí v rukou Boko Haram – podle slov bývalého amerického velvyslance v Nigérii Johna Campbella totiž „nechávají někteří členové armády – sympatizanti Boko Haram – naschvál odemčené dveře od muničních skladů.“
Důvěru nevzbuzuje ani existence neoficiálních vězení, vytvořených armádou v kasárnách Giwa v Maiduguri (stát Borno) a Damaturu (stát Yobe). V roce 2012 bylo odhadem drženo v Maiduguri 200 až 500 vězňů. Podle Amnesty International zemřelo jen v první polovině roku 2013 v armádních věznicích přes 950 držených osob.
Z dostupných informací je patrné, že export zbraní z České republiky do Nigérie je v rozporu s několika kritérii tzv. Společného postoje rady 2008/944/SZBP, kterým Rada EU od roku 2008 ustanovuje společná pravidla pro obchodování se zbraněmi. Členské země Evropské unie podle tohoto dokumentu nesmí povolit vývoz zbraní do zemí, v nichž jsou vážně porušována lidská práva nebo pokud hrozí riziko, že budou zbraně použity pro vnitřní represi (patří sem mučení, svévolné popravy, kruté, nelidské a ponižující zacházení apod.). Zbraně by neměly být prodány ani tam, kde existuje riziko, že skončí jinde něž u deklarovaných odběratelů.