Český vojenský materiál v roce 2003 skončil v takových zemích jako Srí Lanka, Kolumbie, Vietnam, Čínská lidová republika, Indonésie, Keňa nebo Gruzie. Potvrzují to údaje obsažené ve výroční zprávě o kontrole obchodu s vojenským materiálem za rok 2003. Tento materiál, vydaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR, usvědčuje Českou republiku z vývozů zbraní do zemí porušujících lidská práva. Naplnilo se tak opakované tvrzení aktivistů NESEHNUTÍ, ale i dalších nevládních organizací z ČR i zahraničí, které až dosud vládní představitelé popírali. Česká republika se v roce 2003 prohřešila proti všem ustanovením Kodexu Evropské unie, upravujícího vývozy zbraní a vojenského materiálu. Česká republika byla v roce 2003 za nedostatečnou aplikaci Kodexu EU kritizována Evropskou komisí.

Dne 22.12. 2004 uspořádali aktivisté NESEHNUTÍ tiskovou konferenci. Stalo se tak u příležitosti zveřejnění výroční zprávy o vývozech vojenského materiálu z ČR v roce 2003. Tiskové konference se jako host zúčastnil i expert Amnesty International Karel Dolejší. NESEHNUTÍ vydání zprávy přivítalo a považuje to za jeden z pozitivních důsledků své dlouhodobé kritiky netransparentnosti zbrojních vývozů z České republiky. „Vydání zprávy je určitě krokem správným směrem, ale zásadní problémy se tím prozatím neřeší. Stěžejní je absence parlamentní i veřejné kontroly. Je potřeba zprůhlednit udělování licencí, které uděluje ministerstvo průmyslu a obchodu a dodržovat mezinárodní úmluvy a dohody – tak aby v budoucnu nedocházelo k vývozům do oblastí, kde jsou porušována lidská práva“ uvedl Petr Machálek z NESEHNUTÍ.

„Základním východiskem politiky České republiky v oblasti kontroly exportu zbraní je nevydat vývozní licence na dodávky, které by mohly přispět k eskalaci mezinárodních a vnitrostátních konfliktů, mohly by být zneužity pro potlačování lidských práv či by mohly poškodit bezpečnostní zájmy spojenců a spřátelených zemí. O zodpovědném přístupu České republiky svědčí, že aktivně participuje na všech důležitých mezinárodních kontrolních režimech a iniciativách, které mají za cíl zamezit nežádoucímu šíření zbraní a technologií“, píše v úvodu výroční zprávy ministr zahraničí Cyril Svoboda. Avšak zmiňovaný dokument, nazvaný „Kontrola exportu v České republice v roce 2003“, obsahuje údaje, které slova ministra Svobody nepotvrzují, spíše naopak. Vývozy zbraní a vojenského materiálu do zemí jako Srí Lanka, Ázerbájdžán, Kolumbie, Vietnam, Čínská lidová republika, Indonésie, Keňa nebo Gruzie jsou v přímém rozporu s úmluvami a dohodami, které se Česká republika zavázala dodržovat. Hlavně pak s Kodexem EU v oblasti vývozu zbraní, jehož všech osm ustanovení Česká republika svými vývozy v roce 2003 porušila. Kupříkladu Srí Lanka je v současnosti jednou z nejméně stabilních a bezpečných zemí, ve které stále hrozí opětné propuknutí občanské války. Z jiného soudku je Gruzie – další z tradičních odběratelů českých zbraní. Je totiž nejen nestabilním státem zmítaným vnitřními konflikty a vyznačujícím se všeobecně velmi nízkou kulturou lidských práv, ale zároveň i jedním z nejznámějších reexportérů zbraní do problémových oblastí. Mezi další odběratele patří Filipíny, kde zuří vnitřní konflikt mezi armádou a Národní demokratickou frontou – během bojů byly zabity již stovky civilistů a další tisíce byly nuceny opustit své domovy. Časté jsou také útoky, vyhrožování a vraždy politických odpůrců, aktivistů a novinářů. V Keni policie opakovaně střílela do stávkujících studentů, v Demokratické republice Kongo probíhá ozbrojený konflikt – výsledkem těchto bojů jsou od roku 1998 tři miliony mrtvých a dva miliony vnitřně přesídlených. Tento konflikt bývá označován jako jeden z nejkrvavějších ozbrojených střetů začátku 21. století. A snad nejkřiklavějším případem je vývoz českých zbraní do Kolumbie, kde střety mezi partyzány, armádou a vládou podporovanými paramilitárními skupinami doprovází rozsáhlé terorizování civilního obyvatelstva. Jen v roce 2003 bylo z politických důvodů zabito více než 3000 civilistů, nejméně 600 jich „zmizelo“ a přibližně dalších 3200 osob bylo uneseno, většinou ozbrojenými opozičními skupinami a armádou podporovanými polovojenskými silami.

„Na skutečnost, že Česká republika svými vývozy nepřímo podporuje nedemokratické režimy a přispívá k nestabilitě v různých problémových regionech, jsme upozorňovali již několikrát. Opakovaně nám bylo tvrzeno, například mluvčím ministerstva průmyslu, že nic takového se neděje. Znamená to snad, že střílení do keňských studentů, existence politických vězňů v Ázerbajdžánu, občanská válka v Kolumbii nebo vnitřní konflikt v Demokratické republice Kongo je fata morgána ochránců lidských práv?“ uvedl mluvčí NESEHNUTÍ Petr Machálek.

Další informace:
Stanovisko Amnesty International k aktuální situaci dodržování lidských práv ve Vietnamu
Stanovisko Amnesty International k aktuální situaci dodržování lidských práv v Gruzii
Stanovisko Amnesty International k aktuální situaci dodržování lidských práv v Číně, na Filipínách, v Indii, Indonésii a Kolumbii

Petr Machálek, NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ – NESEHNUTÍ, 777 308 113; petr.machalek@centrum.cz