Jaká je efektivnost zbrojních embarg ve světě? Mezinárodní skupina neziskových organizací Oxfam se touto otázkou zabývala a nedošla k nijak uspokojivému závěru. Jaký objem zbraní putoval v posledních letech do takového Íránu, Konga nebo Barmy? S výsledky seznámil deník Economic Times.
Teherán – Účinnost zbrojních embarg je celosvětově malá. Vyplývá to ze zprávy nevládní organizace Oxfam, která mapovala období z let 2000 až 2010. Země, proti kterým platila blokáda, za tuto dobu dovezly zbraně v hodnotě přes 2 miliardy dolarů. Třeba Írán za ně v letech 2007 až 2010 utratil 574 milionů. Oxfam tvrdí, že například pro celosvětový obchod s banány nebo kávou platí přísnější regulace než pro prodej zbraní.
Několik států obchodovalo se zbraněmi přímo v masovém měřítku, a to i přes zákaz, upozorňuje humanitární skupina. Třeba Barma zakoupila mezi lety 2000 a 2010 zbraně za 600 milionů dolarů, Demokratická republika Kongo za ně mezi lety 2000 a 2002 utratila zhruba 124 milionů, píše na svých stránkách The Economic Times.
Během této doby přitom existovalo mnoho regionálních či multilaterálních embarg. Organizace spojených národů už proto bude v červenci jednat o nové smlouvě týkající se obchodu se zbraněmi. Nelegální obchod zvýšil význam právně závazných zákonů o prodeji a přesunu zbraní.
Oxfam ve své zprávě tvrdí, že globální obchod se spotřebním zbožím, jako jsou banány, káva a kakao, je dokonce více regulován než obchod se zbraněmi. „Úkolem je zajistit, aby byla nová smlouva opravdu účinná. Je třeba jednoznačně zastavit transfery zbraní do zemí, kde umocní konflikty, chudobu nebo porušování lidských práv,“ prohlásila Anna Macdonaldová, jedna z tvůrkyň kampaně na podporu kontroly zbrojení ze společnosti Oxfam.
Anna Macdonaldová z Oxfamu:
„Stávající zbrojní embarga jdou příliš snadno obejít nebo ignorovat. Nedostatek mezinárodní regulace znamená, že státy pod embargem mohou dovážet jakékoliv zbraně, které si vyberou, a to beztrestně.“
Podle Oxfamu složitá směsice regionálních a sub-regionálních dohod postrádá strukturu a soudržnost, díky níž státy mohou pokračovat v importu a obchodování se zbraněmi i přes embarga OSN či jiných, píše se na stránkách The Economic Times. „Jak může být prodej banánů důkladněji řízen než prodej kulometů? To prostě nedává smysl,“ dodala Macdonaldová. Podle ní je smlouva, která nezavádí přísná pravidla, horší než smlouva žádná. Legitimizuje totiž současný „vadný“ systém.