V Jemenu se odehrává jedna z nejhorších humanitárních krizí dneška, a to i za přispění českých zbraní. Česká republika totiž stále dodává zbraně do zemí, které od roku 2015 válčí v Jemenu. To v Nizozemí vzbudilo pozdvižení.
Německo, Nizozemsko, Dánsko a Finsko od listopadu 2018 přijaly embargo na vývoz zbraní do Saúdské Arábie, která vede koalici válčící v Jemenu. Některé z těchto zemí neumožňují ani vývoz zbraní a vojenského materiálu do Spojených arabských emirátů nebo Egypta. Přitom všechny země EU postupují podle jednotného dokumentu, jímž je Společný postoj Rady 2008/944/SZBP. Ten je však v různých zemích různě interpretován.
Svérázná interpretace mezinárodních dokumentů ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR však dopadá nejen na civilní obyvatelstvo v Jemenu, ale i na politické představitele dalších evropských států. V Nizozemí vzbudila pozdvižení informace o přepravě českých nábojů, které na sklonku roku 2018 putovaly přes Rotterdam do Spojených arabských emirátů. Přitom není zřejmé, jak byly tyto náboje přepraveny bez toho, že by v přístavu proběhla překládka, k níž by bylo zapotřebí další licence.
Svéráznou interpretaci mezinárodních dokumentů českým ministerstvem zahraničí pravděpodobně pociťuje civilní obyvatelstvo v Jemenu sužované válkou. Foto ISPI
Nizozemské úřady tedy zpravily české úřady, že přes jejich území proudí náboje, které možná končí v Jemenu. Informovala o tom i nizozemská média. Nastala tak paradoxní situace, kdy o osudu více než 57 milionů českých nábojů vědí nizozemští obyvatelé více než česká veřejnost. Nám má stačit až výroční zpráva o vývozech zbraní, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu a v níž chybí konkrétní informace o jednotlivých udělených či využitých licencích.
Data o vývozech českých zbraní v roce 2017 jsou ta nejaktuálnější, která nyní máme k dispozici. Ukazují, že i v tomto roce proudilo střelivo nebo jeho části nespecifikovaného objemu také do Saúdské Arábie. A to přes ujištění ministerstva zahraničí, že do Saúdské Arábie Česká republika nevyváží smrtící materiál. Ruční zbraně i munice nadále proudí také do Spojených arabských emirátů.
Tam jen v roce 2017 Česká republika vyvezla vojenský materiál za takřka 22 milionů eur, za posledních pět let v období 2013 až 2017 jde o celkovou hodnotu 118,1 milionu eur. Bohužel je pravděpodobné, že tyto zbraně končí v jemenském konfliktu, a to i v rukou povstalců, jak ukazuje zpráva Amnesty International.
Zodpovědností Ministerstva zahraničních věcí ČR je sledovat stav lidských práv v zemích, kde české zbraně končí. Ministerstvo zahraničí má povinnost zamítnout takové vývozy zbraní, které vedou k porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Podle Společného postoje Rady EU je třeba zamítnout vývozy zbraní, které by mohly napomáhat k vnitřní represi nebo podněcovaly či prodlužovaly ozbrojené konflikty.
Možná je k zákazu vývozu zbraní do zemí válčících v Jemenu potřeba zvýšit tlak veřejnosti. Jak ale může občanská společnost dávat najevo svůj názor, když má k dispozici jen kusé a zastaralé informace? Zkusme se pro začátek inspirovat v zahraničí, například v Německu či Nizozemí a jejich státní správy a způsobu, jakým informuje o vývozech zbraní.
Až budeme mít k dispozici informace, bude možná více zřejmé, proč je lepší zbraně do některých zemí nevyvážet. A třeba už nebude třeba ani zákazu od ministerstva, protože veřejnost vývoz zbraní do určitých regionů nedovolí, jak se to stalo v případě odborářských protestů proti vývozu zbraní z Itálie do Saúdské Arábie.
Jak funguje zveřejňování informací o přepravě zbraní přes Nizozemí se lze dočíst například v blogu Martina Broeka ze Stop Wapenhandel.
Hana Zoor Svačinková, NESEHNUTÍ
Text vyšel v Deníku Referendum 2. července 2019.