Klíčové poznatky:
- Vývoz zbraní z České republiky dosáhl v roce 2017 hodnoty 14,7 miliard korun, což je o 3,3 miliard méně než v předešlém roce,
- mezi největšími příjemci českých zbraní byly opět země, které jsou z pohledu ochrany lidských práv problematické: Saúdská Arábie, Egypt, Spojené Arabské Emiráty, Turecko, Izrael, Vietnam,
- případ českých houfnic a raketometů, které se ocitly v Ázerbájdžánu, poukazuje na selhání kontroly vývozu zbraní ze strany státu,
- další pochybnosti vyvolává srovnání oficiálních českých statistik s těmi evropskými, kdy za rok 2016 byly zjištěny rozdílné hodnoty vyvezených zbraní z ČR u celkem 14 cílových zemí.
Česká republika podporuje konfliktní a násilné režimy dodávkami zbraní a dalšího válečného materiálu. A to navzdory tomu, že před třemi roky spolu s dalšími státy OSN přijala sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje na období do roku 2030. V nich patří mezi hlavní priority prosazování míru. Nadále se podílí na rozdmýchávání konfliktů, násilí a udržování válečného stavu. Přitom je to právě Česká republika, která se ústy svých nejvyšších představitelů brání přijímání obětí válečného násilí a lidí prchajících před ozbrojenými konflikty. Obchod se zbraněmi je navíc podle prezidenta ČR jen běžným obchodem. Proti tomuto tvrzení však stojí mezinárodní závazky, které Česká republika přislíbila dodržovat. Prodej vojenského materiálu a zbraní podléhá zvláštní kontrole, která musí zohledňovat stav lidských práv ve světě. Bohužel tato kontrola není dostatečná.
Ekonomické zájmy několika jedinců mají podle vládních orgánů přednost před globální bezpečností i mezinárodní solidaritou. Místo podpory hladovějícímu obyvatelstvu v Jemenu tak například Česká republika stále vyváží vojenský materiál do Saúdské Arábie. A to navzdory tomu, že Evropský parlament i lidskoprávní organizace opakovaně volají po zastavení jakéhokoliv prodeje vojenského materiálu tomuto autoritářskému režimu. Místo podpory občansky aktivního obyvatelstva v Egyptě dodáváme zbraně místní policii, jejíž náplní práce je mimo jiné zatýkání lidskoprávních aktivistů a aktivistek či novinářstva. České zbraně se objevují také na vojenských přehlídkách ázerbájdžánské armády, a to navzdory tomu, že tam dle oficiálních statistik neputovaly.
Česká republika přispívá k naplňování svých závazků do roku 2030, tedy „výrazně snížit všechny formy násilí a související míru úmrtnosti všude na světě“ nebo „podporovat svrchovanost práva na národní i mezinárodní úrovni a zajistit rovný přístup ke spravedlnosti pro všechny,“ poměrně svérázným způsobem. Smutným mementem počínání, které je v rozporu s ochranou lidských práv, jsou každoročně vydávané výroční zprávy o vývozu zbraní a vojenského materiálu z České republiky. A to přesto, že veškeré vývozy vojenského materiálu musí projít kontrolou ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR, které má zohledňovat právě lidskoprávní hledisko. Nejnovější informace o vývozech zbraní z Česka jsme v následujících odstavcích podrobili bližšímu zkoumání z hlediska dodržování lidských práv ve vybraných cílových zemích.
