Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 5.4.2004
Dne 5. dubna skupina aktivistek a aktivistů NESEHNUTÍ zablokovala hlavní vjezd Ministerstva obrany ČR. Upozornila tím na kontroverzní opakovaný výprodej zbraní a munice ze skladů české armády. Jde například o samopaly, kulomety, munici do raketometů, náboje do pancéřovek nebo munici do houfnic. Ministerstvo obrany oficiálně přiznalo, že nesleduje a neeviduje další nakládání s tímto vojenským materiálem poté, co jej prodalo ze svých skladů. Stejný typ zbraní a munice, o který se nyní jedná, Česká republika již dříve vyvezla do zemí, kde vládnou nedemokratické režimy, porušují se lidská práva, popřípadě zuří vnitřní konflikty. Jsou mezi nimi například Srí Lanka, Zimbabwe, Angola a Gruzie.
Asi dvacítka aktivistek a aktivistů NESEHNUTÍ v pondělních dopoledních hodinách zablokovala hlavní vjezd do areálu ministerstva obrany. Po zatarasení brány rozvinuli transparent s nápisem: ”Ministerstvo obrany, víte, kde vraždí vaše zbraně?”, čímž chtěli upozornit na skutečnost, že české ministerstvo obrany neeviduje, kde končí prodávané zbraně a munice ze skladů armády. Další požadavek aktivistů vyjadřovaly transparenty s nápisy „Staré zbraně neprodávat, zničit!“
Dne 18. února 2004 vyhlásilo ministerstvo obrany obchodní veřejnou soutěž na prodej zakázaného vojenského střeliva, munice a muničních zařízení (uvedenou munici definuje zákon o zbraních č.119/2002 Sb.). Celý proces podléhá utajení a veřejnost nemá možnost se o transakcích s armádními zbraněmi a municí cokoliv dozvědět. Nicméně ani samotné ministerstvo obrany nesleduje, kde tyto zbraně a munice končí. V dopise ze dne 5. prosince 2003 ředitel odboru komunikačních strategií a služeb MO ČR plk. Mgr. Vladimír Palan sděluje, že ”Není povinností ministerstva obrany sledovat a evidovat další prodej vojenského materiálu, který převádí na nové nabyvatele na základě vyhodnocení obchodní veřejné soutěže.” Mezi nabízenými zbraněmi a municí jsou například samopaly SA-58, kulomety UK-59, rakety do raketometů RM-70, munice pro houfnici D-30, náboje do pancéřovek RPG-7 nebo munice do leteckých kanónů GŠ-23.
Katarína Potfajová z NESEHNUTÍ k tomu dodává: ”Vzhľadom k tomu, že sa jedná o zbrane a muníciu, ktorú Česká republika už v minulosti vyviezla do krajín ako je Srí Lanka, Zimbabwe, Angola alebo Gruzínsko, je vysoko pravdepodobné, že títo spokojní zákazníci využijú aj výpredaje z armádnych skladov.”
Jedná se o nedemokratické země, které porušují lidská práva, popřípadě v nich zuří vnitřní konflikty. Kupříkladu Srí Lanka je v současnosti jednou z nejméně stabilních a bezpečných zemí, ve které stále hrozí znovupropuknutí občanské války. Z jiného soudku je Gruzie – další z tradičních odběratelů českých zbraní je jedním z nejznámějších reexportérů zbraní do problémových oblastí. Snad nejkřiklavějším příkladem je Zimbabwe – zimbabwská armáda se podílí na krvavém vnitřním konfliktu v Demokratické republice Kongo. Výsledkem těchto bojů jsou od roku 1998 tři miliony mrtvých a dva miliony vnitřně přesídlených. Tento konflikt bývá označovaný jako jeden z nejkrvavějších za poslední dobu. ”Tyto krvavé počty jen dokumentují nevůli představitelů České republiky zohledňovat možné důsledky svého jednání. Česká republika tak vývozy zbraní přímo napomáhá porušování lidských práv ve světě,” komentuje vývozy zbraní z ČR aktivista NESEHNUTÍ Petr Machálek.
Česká republika vývozy svých zbraní opakovaně porušuje, vedle jiných dohod a úmluv, Kodex Evropské unie o obchodu se zbraněmi, ve kterém je například uvedeno, že se zbraně nesmí vyvážet do zemí, které porušují lidská práva, kde zuří ozbrojené konflikty, nebo kde hrozí riziko reexportu zbraní do dalších zemí.